V pondělí 1.5. jsme se vydali na slet přeživších čarodějnic na Lysou horu. Tato neorganizovaná akce má tradici ještě v dobách totality, kdy se lidé v přestrojení za čarodějnice zašívali na Lysou před prvomájovým průvodem. A je to taková oslava, že dobro vždy přežije a se zlem netřeba bojovat, neb se zničí samo svou nenávistí (během pálení čarodějnic). V neposlední řadě to býval úžasný zážitek pro děti. Vidět desítky dobře naladěných veselých čarodějnic, jak se trmácí na Lysou s košťaty či dokonce vysavači, nemělo chybu… Tak jsme to chtěli dopřát i našim děckám, bohužel však tato akce za posledních deset let, upadla v zapomění a tak se letos na Lysou trousilo jen posledních pár čarodějnic, mezi nimi i my. I tak to byl vydařený výlet, počasí vyšlo na jedničku, dobrá nálada nechyběla a to je hlavní.
Cestou dolů jsme zase jednou zabředli do fyziky, tentokrát jsme diskutovali nad Dupplerovým jevem. A protože naši vědeckou diskuzi provázeli prapodivné zvuky (uííííííi i i i ů ů ů ů ů ů ) a děcka měly potřebu zdokumentovat své bláznivé průvodce, zde je ukázka pasivní tandémové výuky v terénu. Všimli jsme si totiž, že nejvíc děcka zaujmemem ve chvíli, kdy se je nikterak zaujmout nesnažíme.