Zásoby na zimu

Z dalekých východních krajin dosmejčila Lucka švestky. A protože toto chutné ovoce podléhalo rychle skáze a bylo v množství větším než spotřebovatelném, pokusili jsme se jej zakonzervovat na zimu. Jelikož jsme v Pravěku a takové vymoženosti jako sklenice a hrnce ještě nemáme k dispozici, musíme sušit. A tak jsem sušili. A protože počasí našemu počinu přálo, využili jsme k sušení Slunce.

Autentičnost pravěku jsme trochu porušili výrobou roštů na sušení (dřevěný rám jsme potáhli gázou) s použitím kladívka a hřebíků. Ale snad nám Věrka odpustí.

Udělali jsme též experiment a jeden rošt nechali sušit ve skleníku. A naše pozorování jsou následující:

  1. Ve skleníku se sušit dá, je to dokonce rychlejší a na ovoce nelétají včely (ano vosy neměly o sušící se ovoce zájem, i když hnízdily nedaleko, zato ze pár včelek si na měkčích švestkách přilepšovalo)
  2. Švestky sušené na přímem Slunci jsou chutnější, než ty ze skleníka, prohlásil jeden malý degustátor.

Celý den příjemně plynul, Vašek zvětšoval jeskyni na zimu, Lucka sušila a praděti přišli sem tam vypomoci, ale většinou trénovali lovecké dovednosti a naháněli dinosaury po lese a hráli si na pravěk po svém 🙂

Herní ráno

Po ránu, kdy bylo ještě chladno a skleník dovoloval delší pobyt uvnitř, děcka hrály uvnitř společenské hry, kterých je letos opravdu požehnaně! Mezi jinými jsme objevili pradávnou hru s názvem (jak už teď vím Manakala). A protože hra spadá do Starověku, není divu, že jsme si nemohli vzpomenout ani na její název ani na přesná pravidla. Kažodpádně čas rychle plyne a Starověk je tu co by dup, tak zde jsou pravidla k prostudování: http://e-skola.zolta.cz/manakala/ 😉