Jak tedy může vypadat jedna lekce páteční vědy? Už název napoví a určí směr.
Takže hydraulika. Hydro, kluci, tak se řekne řecky voda. A když slyšíme slovo řecký, hned jsme u starých Řeků a v řecké mytologii. A tady máme toho nebohého Tantala, který pro své hříchy právě ve vodě stál ve věčných mukách. A co že udělal? Mimo jiných skutků, zabil a nechal naporcovat a připravit svého syna na hostinu pozvaným Bohům, aby vyzkoušel jejich vševědoucnost. Ach jaká to nepokora! Bohové samozřejmě hned poznali z čeho je krmě, ani nepotřebovali ochutnat. A strašně se rozlítili! Nechali Tantala věčně žíznit a hladovět. Skláněly se nad ním větve plné sladkých plodů a kdykoli se pro ně natáhl, větve si vzpřímily a nedaly mu ochutnat. Všude kolem něj byla pitná průzračná voda a nemohl se napít… A my dneska budeme trochu jako ti Bohové. Vyrobíme Tantalův pohár, který vám nedá zahnat žízeň, i když je zcela plný.
A když jsme v tom starém Řecku, je tu ještě pohár z jiného příběhu. Jeden moudrý král, když pořádal hostinu, chtěl oddělit ty slušné, čestné od hamižných, tedy přesněji nechtěl nechat těm nenechavým chlemtat královské víno po hektolitrech (ta věta zamotá hlavu i dospělému ) Zavolal si proto jednoho filosofa a matematika, který se jmenoval Pythagoras. Král mu zadal následující úkol: „Do začátku hostiny vymysli a nech vyrobit takové poháry, které, pokud budou přeplněny, se samy vyprázdní. Kdo si však nalije s mírou, ten ať si vína užije“. Pro Pythagora hračka a pro nás taky. Dáme se do díla…. Pravda originál, co by suvenýr z ostrova Samos, Pythagorova rodiště, vypadá líp, ale náš je stejně funkční.
Hurá do současnosti, už se mi z těch pohárů motá hlava. Tak tedy…. táta musi vyměnit kolo u auta. Jdem vyrábět hydraulický zvedák! Nic složitého. Uzavřená soustava, dva balonky, dva kelimky odlišných průměrů, hadicka, tekutina vevnitř. Máme? Ok. V nákresu můžeme dobře spočítat plochu obou pístů a zjistit tak, kolikrát nám zvedák zvyšuje vynaloženou sílu.
Jdeme dál… Cože? Přestávka? Přestávka je krádež času, jak píše klasik, Ok . 10 minut. Po přestávce se sejdeme u potoka.
U bublajícího potoka je to už za odměnu. Ať už hydrostatika či hydrodynamika sleduj a žasni. Jak ta hadice a voda v ní překoná vysokou překážku. Nádhera! Jak vysoko bychom mohli hadici vytáhnou, aby voda stále proudila? (To je otázka pro tebe, ukolíbaný čtenáři.)
A na závěr mlýnek ze sloupkové zátky. „Točí se?“ „Točí a už nám dej pokoj!“